Stroj je ocelové konstrukce, má běžné lištové mlátící ústrojí a pytlovač pro 4 pytle. Vedle hlavní nápravy s 2 ocelovými koly s pásy má však tato mlátička na rejdové nápravě pouze 1 ocelové kolo s pásem. Vedle zmíněného lištového mlátícího ústrojí má stroj zařízení pro oddělování zrna od slámy (propadový rošt, záchytná stěna, dva odbírací bubny), dále se v prostoru prvního čištění nachází fukar s plevovým potrubím a šnekovým dopravníkem, ventilátor a radiální turbínu pak pohání elektromotor. Stroj pracuje na principu využití odstředivé a obvodové síly vznikající jednak při výmlatu v rotačních mlátících ústrojích (buben a koš), jednak při použití vzduchu jako dopravního a třídícího prostředku. František Semerád rovněž vytvořil funkční model, podle něhož pak byl v roce 1951 zhotoven i první prototyp. Rozhodnutí o praktickém využití vynálezu a jeho uvedení do výroby však bylo několikrát pozdrženo, a nakonec z důvodu integračního procesu v roce 1974 definitivně odmítnuto. K poslednímu přihlášenému vynálezu podanému v roce 1973 bylo vydáno zmíněným úřadem autorské osvědčení číslo 176437 ještě v roce 1979.