V roce 1940 bylo při úpravě silnice (v hloubce 150 cm pod vrstvou navážky) před budovou tehdejší obchodní školy v Tyršově ulici na Mělníku nalezeno několik zlomků srpů s kolmým trnem a zlomek střední části sekerky společně se třemi kusy bronzoviny. K uložení souboru došlo někdy na přelomu střední a mladší doby bronzové, tedy kolem r. 1300-1250 př. n. l. Archeologové tomuto typu nálezů v knovízsko-milavečské kulturní oblasti říkají „horizont depotů Plzeň-Jíkalka“.
Co to znamená a proč vlastně byly předměty rozlámány? To je jednoduché, jedná se totiž o typický sklad suroviny určené k výrobě nových věcí. Části již nepotřebných a rozbitých předmětů každodenní potřeby si lidé/řemeslníci uschovávali, aby je později znovu využili. Surovina totiž byla vzácná, drahá a její zdroje nejsou nevyčerpatelné. Vyplatilo se s ní proto šetřit. Stejným způsobem se lidé chovali i v dalších obdobích, kdy se již k výrobě běžně užívaných pracovních nástrojů používalo železo.