Josef Čapek patřil k vůdčím osobnostem české předválečné umělecké avantgardy. K jejímu hnutí se přidal až v období nástupu kubismu. Velký význam pro něj měla cesta do Paříže v roce 1910, kde se setkal s francouzským moderním uměním, ale i s uměním přírodních národů. Vedle malířství se věnoval spolu s bratrem Karlem také literatuře a teoretické práci. Čapek byl nadán hlubokým soucitem s lidmi. Rozuměl bezejmenným osudům chudých, opuštěných a zavržených, rozuměl lidem na okraji i lidem z polosvěta. Jeho vdovy, žebračky, nevěstky i "chlapi" nás ve své jedinečné mistrovské zkratce a v hlubokém ponoru do ducha doby seznamují s realitou všedního dne z té rubové strany.
Obraz Kolovrátkář je z roku 1913, jedná se o olej na plátně o rozměrech 116 x 55 cm.