Autor: J. Motejzík (v popředí s knihou), v pozadí Jakub Češka: bohemista z UK, který je předním odborníkem na dílo B. Hrabala (a M. Kundery), podílí se jako odborný poradce na dokumentu o Hrabalovi.
Maturoval jsem na stejné škole jako kdysi slavný automobilový konstruktér Ferdinand Porsche, a tak se předpokládalo, že se budu dál věnovat automobilům a strojům. Když se nás ale jednou na základní škole ptali, co budeme v životě dělat, já měl okamžitě jasno. Nevím, co mne to napadlo, ale bez zaváhání jsem odpověděl, že budu režisér. Automobilový svět tuto ztrátu patrně ani nezaznamenal. Režisér je vlastně taky konstruktér. Film má určitou stavbu, kostru. Než se přistoupí k samotnému natáčení, musí se vše důkladně připravit. Baví mne setkávání se zajímavými lidmi, kteří mají co říct. Každý v sobě nosí příběh, o kterém ani nemusí vědět, že by mohl někoho zajímat. Objevování těchto příběhů, propojování lidí s fantazií, dávání věcí a událostí do souvislostí... To jsou drobné střípky, které dohromady tvoří naši kulturu. A to mne fascinuje.
Kultura je nepostradatelná součást mého života.
Není to tak dávno, co jsme všichni seděli doma a postupně přicházeli o běžný mezilidský kontakt. Dal se nahradit televizí a internetem, ale postupem času bylo jasné, že bez živé kultury už fungovat neumíme. Člověk doma bez kultury tak nějak postupně vlčil. Delší doba bez kultury je prostě jízdenka zpět do doby kamenné. Abych se ale nedotknul nějakých neandrtálců, tak se raději nechávám neustále kulturně vzdělávat, a to někdy i proti své vůli. Žijeme v kulturním světě, a jsme si toho vědomi. Až tady budou jednou běhat archeologové a zkoumat naši dobu, tak ať mají o čem psát.
Není náhoda, že se už třetím rokem věnuji zkoumání a natáčení života a díla spisovatele Bohumila Hrabala. Jeho chata ve středočeském Kersku byla svědkem mnoha zajímavých událostí a setkání, při kterých, jak sám Hrabal skromně říkal, poslouchal hovory lidí, které pak "jen" zapisoval. Na své chatě prožil přes třicet let a sepsal zde svá velká díla. Středočeské Polabí, kde Hrabal vyrůstal a tvořil, odjakživa miloval. Nymburk a sbírka Ztracená ulička, Hotel Modrá hvězda, který inspiroval novelu Obsluhoval jsem Anglického krále, nádraží Kostomlaty, na němž odbavoval vlaky jako výpravčí, a Kersko, kde to všechno na své chatě sepsal. Kersko, kde měl svůj klid a dobré přátele.
Jednoznačně výstava Jana Švankmajera v galerii GASK v Kutné Hoře. Na vhlédnutí do abstraktního světa výjimečného českého surrealisty je dobré udělat si více času. Ty objekty jsou často velice komplikované. Fantazie jede na plné obrátky. Každý může vidět jiné světy. Bohužel výstava skončila 4. srpna, takže kdo ji nestihnul, přišel o hodně.
Zajímavé místo je například Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě, kde Dvořák žil a tvořil a dle vlastních slov zažil chvíle štěstí. Muzeum T.G.M. v Lánech a hned vedle neméně zajímavé Muzeum Alice G. Masarykové s expozicí Českého červeného kříže. V Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem uvidíte, jak se žilo v Polabí před sto a více lety prostřednictvím expozice pod širým nebem. A moje srdeční záležitost, Hrabalova chata v Kersku, u jejíž rekonstrukce a návratu k původní podobě jsem byl jako filmař od počátku. Bylo pro mne zajímavé sledovat ty nekonečné zástupy lidí, kteří se i během rekonstrukce chaty přicházely podívat. Možná na návštěvu, jen tak Hrabala pozdravit. Nebo vše z dálky tiše sledovat a tak nějak s ním chvilku být.
Středočeský kraj je nádherná a rozmanitá kulturní krajina, která objímá pulzující velkoměsto. Praha, která je už mnoho let mým domovem, hýří událostmi, kultura je přítomna na každém rohu. Stačí však z metropole odjet pár kilometrů a jste ve Středokraji, kde se všechno hezky zpomalí a uklidní. Pro mne je tento rozdíl důležitý. Při své práci často vyhledávám lokace pro natáčení v Polabí, nebo v lesích na Křivoklátsku. Romantické hrady a zámky. Divoké i klidné řeky, hluboké kaňony a nedozírné přehrady. A mezi tím jsou rozesety jako drahokamy kulturní instituce, které se starají o uchování paměti a tradic našich předků. Středočeský kraj je velice inspirativní a pro lidi, kteří míří za kulturou, má co nabídnout.
Režisér a scénárista, absolvent Filmové školy ve Zlíně a katedry režie na FAMU u režisérky Věry Chytilové.
Jeho portfolio zahrnuje řadu úspěšných televizních projektů.
Pro Českou televizi natočil dokumentární cyklus Moje soukromá válka (2014) o osudech volyňských Čechů zastižených válkou na východní Ukrajině, dokumentární cyklus portrétů osobností Legendy: Tajemství Jiřího Suchého (2015), Tajemství Mariána Labudy (2015) a Tajemství legendárního režiséra Václava Vorlíčka (2016), nebo dokumentární film Zlínský klenot (2019) o zrodu moderního Zlína.
Jeho současná tvorba je definována dvěma tématy:
Osudy volyňských Čechů: kromě scénáře a režie časosběrného filmu se jako koordinátor podílel na evakuaci volyňských žen a dětí v prvních dnech války na Ukrajině v roce 2022. Následující léto natáčel v ukrajinském Malyně film Sokolové pro Ukrajinu (2023) o obnovení a činnosti Sokolské organizace.
Bohumil Hrabal: v dokumentu Hrabalova chata (2023) zaznamenává vzpomínky nejbližších přátel slavného spisovatele při proměně jeho chaty v hausmuzeum. Aktuálně natáčí celovečerní dokumentární film o Bohumilu Hrabalovi s využitím vzácných dosud neznámých záznamů jeho přednášek a úvah.
Krajský úřad Středočeského kraje
Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5
E-mail: podatelna@kr-s.cz
Telefon: +420 257 280 203
Podpora subjektů KKO v rámci jednotlivých odvětví kulturního a kreativního sektoru je poskytována z finančních prostředků EU a zdrojů Středočeského kraje, a to na základě grantových a dotačních programů Národního plánu obnovy České republiky a dotačních programů Středočeského fondu kultury a obnovy památek (na podporu a rozvoj).