Džbánek se zvláštním uchem připomínajícím rohy. Odbornou terminologií se mu říká tak trochu honosně – „džbánek typu ansa lunata“. K jeho objevu došlo snad v roce 1931 či dříve opět zřejmě při těžbě písku v pískovně v poloze „Na kameni“ severovýchodně od obce Vepřek. Do mělnické sbírky se džbánek dostal převodem z muzea v Kralupech nad Vltavou, kterému jej daroval vepřecký rolník J. Faix v dubnu roku 1936. Více informací o nálezu nemáme. Nádobka má základní rozměry 114-127 mm. Džbánek s takovým převýšeným hrotitým uchem půlměsícovitého tvaru je typický pro keramiku řivnáčské kultury, nazvanou podle vrchu Řivnáče u Roztok u Prahy, kde se nacházelo výšinné sídliště nositelů této „kultury“. Trvání řivnáčské kultury spadá do středního eneolitu, přičemž pro termín „eneolit“ známe též název „pozdní doba kamenná“. Absolutní datace jejího výskytu je tedy rámcově od r. 3100 do 2800 př. n. l.
U Vepřku tedy jistě v této době sídlila a svůj každodenní život žila skupina obyvatel, která po sobě zanechala i náš džbánek se zvláštním uchem, které podle odborníků ukazuje na možnou spojitost s kultem býka.